Autor: Neil Gaiman
Nakladatelství: Polaris
Počet stran: 184
Název v originále: The Ocean at the End of the Lane
Série: ---
Anotace: Svoje dětství si pamatuji živě… Věděl jsem strašlivé věci. Ale věděl jsem, že se rodiče nesmí dozvědět, že o nich vím. Vyděsilo by je to.
Pro našeho vypravěče to všechno začalo před čtyřiceti lety, když byl sedmiletý chlapec. Tehdy ukradl podnájemník jeho rodičům auto a spáchal v něm sebevraždu, čímž probudil prastaré síly, které je lépe nechat na pokoji. Temné bytosti z míst za hranicemi reality se díky fatální chybě ocitly na svobodě, a když zlo proniklo až do chlapcovy rodiny, zjistil, že bude muset udělat všechno, co je v jeho silách, aby vůbec zůstal naživu. Jeho jedinou nadějí byly tři ženy, které žily na farmě na konci jejich uličky. Nejmladší z nich, Lettie, tvrdila, že jejich rybníček je oceán, přes který sem připluly za staré země. Její maminka říkala, že si to Lettie nepamatuje správně, protože to bylo dávno, a stará země se stejně potopila. A Lettiina babička tvrdila, že se mýlí obě, protože si starou zemi nemohou pomatovat. Taky říkala, že skutečná stará země se nepotopila, ale vybuchla.
„Jako dítě jsem nebyl šťastný, i když čas od času jsem byl spokojený.
Víc než kdekoliv jinde jsem žil knihách.“
Příběh v této knize začíná zcela obyčejně – postarší
muž jede autem a v duchu přemýšlí nad všemi možnými věcmi až se, ani neví
jak, dostane na konec opuštěné uličky. Nezná to tam, ale najednou má chuť vydat
se ještě dál. Tam, ve velkém a starém domě, ho přivítá milá stařenka, která mu
najednou připomene jeho dětství. Z ničeho nic si uvědomí, že tento dům moc
dobře zná – jako malý si tu hrával, nalezl
tu útočiště..a hlavně tu potkal Letti.

Co ale malého hrdinu začalo zajímat ze všeho nejvíce, byl malý
rybník za farmou, kde Letti s babičkou a maminkou bydlela. Na první pohled
vypadal zcela obyčejně, ale pro každou ženu z této farmy znamenal něco
víc. Podle Letti to byl oceán, po kterém před dávnými časy připluly ze staré
země. A právě tím se pro chlapce stal rybníček obrovskou záhadou.
Jak ale po nějaké době zjistil, v blízkosti těchto tří
žen, se to zvláštnostmi jen hemžilo.

Společně se vydávají po stopě něčeho co nepatří do světa lidí, aby to poslali zpátky tam, kam to patří. A na tuto událost se posléze nabalovaly další a další mnohem temnější události, které byly nad rámec chápání malého chlapce.
Se svou malou přítelkyní a její rodinou bude náš hrdina stát proti temnotě, která se tu objevila a chce se usadit v životě obyčejných lidí.
„Mohl by oceán být malý jako rybníček?“

Ta je jednoznačně krásná! Malinko mi svou tématikou
připomněla obálky série Mara Dyer (které patří mezí mé nejoblíbenější) a
celkově tak díky ní knížka působí velmi tajemně a neobyčejně.
Samotný příběh se rozvíjí velmi pozvolně a to díky tomu, že
vše vidíme z pohledu hrdiny ve středním věku, který je úplně obyčejný.
Nemá nic čím by si připadal výjimečný a proto taky řeší úplně normální věci.
Všechno se ale změní, když s dostane na farmu na konci uličky. Tam, u
malého rybníčku, se začne rozvzpomínat a nám se tak od té chvíle mění tento
vypravěč v malého chlapce.
Během čtení se budete u různých pasáží pozastavovat, jelikož
budou přímo vybízet k tomu, aby se staly citáty. Autor dokázal v několika
větách dokonale vystihnout problematiku, která něčím zasáhne snad každého
čtenáře, kterému se tato kniha dostane do rukou.
Oceán na konci uličky
je neobyčejná kniha, která má v sobě něco tak zvláštního, že po jejím
dočtení nad ní budete ještě nějakou chvíli přemýšlet.☻
Hodnocení: 4 z 5
Za poskytnutí knihy k recenzi moc děkuji e-shopu Dobré knihy.
Knihu zakoupíte ZDE ☺
Oceán na konci uličky mám doma a taky se mi líbil. Sice mi přišlo, že mohl být delší, ale je to opravdu moc hezký příběh. Hezká recenze :))
OdpovědětVymazatMoc hezká recenze. O knize jsem neslyšela, rozhodně se po ní podívám.
OdpovědětVymazatO všem? Ovšem!