INTERVIEW s autorem - Tammara Webber

Tammara Webber žije v Texasu s manželem a příliš mnoha kočkami.

Píše už od střední školy. Začala smutnou romantickou poezií a v devatenácti sepsala svůj první román (ten byl pak nešťastnou náhodou zničen, když ho v práci nacpala do skartovačky).

 Než se stala spisovatelkou na plný úvazek, pracovala jako studijní poradkyně. 

Je nadějná romantička, která miluje romány se šťastným koncem, protože ve skutečném životě je nešťastných konců dost.

U nás je známá hlavně díky svému dílu Easy? (recenze na blogu). 

Tato kniha je zatím jediná, která od této autorky u nás vyšla, tak snad se brzy dostaneme i k jejím dalším literárním dílům ☺☻

A teď k rozhovoru:

• Kdy jsi se rozhodla, že chceš být spisovatelkou?

Nikdy jsem se přímo nerozhodla, že chci být spisovatelka - psala jsem tak nějak vždycky.

Když jsem byla ještě dítě, napsala jsem povídku, poté, když jsem byla  starší, poemy a do mých dvaceti jsem psala i do časopisů.

Svojí první knihu jsem se snažila napsat v 19 letech, ale myslela jsem, že není dobrá a vyhodila jsem ji ještě dřív, než jsem ji dokončila. O několik let později jsem to zkusila znovu, ale knížka byla příliš autobiografická, takže šla také k ledu. Svou první YA knihu jsem napsala pár let na to, ale nemohla jsem sehnat žádného agenta.. 

Mezi řádky (Between the Lines) byla čtvrtá kniha, kterou jsem napsala a první kniha, kterou jsem publikovala.

• Kde hledáš inspiraci pro psaní?

Všude - ve zpravodajství, snech, věcech, které se stanou mně nebo někomu mně blízkému , v konverzaci, které se účastním, nebo kterou jen někde vyposlechnu. Všechno je inspirací. 

Příběhy, které z této inspirace vzešly, se pouze věci, která je inspirovala, nepodobají úplně, jelikož v příběhu se vždy mísí několik nápadů, představ a zážitků dohromady.

• Co je podle tebe na psaní nejlepší?

Dalo mi jedinou věc na světě, po které jsem vždy velice toužila - říci příběh.

• Kdy a kde ráda píšeš?

Píšu kdykoli na to mám zrovna náladu. Vím, že bych měla mít lepší uspořádání času na psaní-aspoň moje rodina by to určitě ocenila, jelikož nejčastější doba kdy píšu je v 5 ráno nebo při večeři.

• V České Republice je velmi známá tvá kniha Easy? . Kde jsi našla inspiraci pro napsání tohoto příběhu?

Jacquelin chtěla říct svůj příběh. Jakmile se mi tento příběh zrodil v hlavě, snažila jsem se ho ignorovat, jelikož jsem právě pracovala na dokončení knížky Mezi řádky.

Jakmile se mi ale v hlavě začaly rodit detaily Jacquelina příběhu, věděla jsem, že ho musím napsat!

• Jak hodnotí tvou práci tvoje rodina a přátelé? A dáš jim přečíst příběh při jeho tvorbě nebo až ho dokončíš?

Nikdo, kromě mého manžela, nečte to co píšu, když zrovna píšu. S ním jsme spolu diskutovali o každé knize, řešili jsme zejména hrdiny, kteří v knize budou, protože jeho názoru si nadevše cením.

(Tento týden máme výročí. Začali jsme spolu chodit jako teenageři..a teď jsem už 31 let vdaná)☺

• Co děláš, když nepíšeš?

Užívám si s mým manželem, dětmi (19, 24, 26) nebo přáteli. Ráda posiluji, sleduju dobré filmy a čtu. Hodně čtu! Bydlím na místě, kde je hodně pěších zón, takže se prostě někdy seberu a jdu se jen tak projít. Pomáhá mi to také vyčistit hlavu nebo přemýšlet o složitých scénách v knize, nebo o části příběhu, která se uvádí více směry.

• Jak jsi se cítila, když byla vydaná tvoje první kniha?

Velmi vyděšeně! Bála jsem se, co si lidé budou myslet - hlavně pak lidé, kteří mě znají. Zároveň jsem si ale nemyslela, že by si mou knihu koupilo a přečetlo moc lidí, takže mě opravdu hodně překvapilo, že si ji vážně koupili! ☻

Teď je mi jedno, co si lidé (i ti kteří mě znají) myslí. Můžou mou práci mít rádi nebo ne - je mi to jedno.

Jediné co mě zajímá je, jestli se, to co píšu, líbí čtenářům, protože oni jsou ti, pro které píšu.

• Dokázala sis někdy představit, že budeš slavnou spisovatelkou?

Já si nemyslím, že bych byla slavnou spisovatelkou.

Vždycky jsem byla plachá a nikdy jsem slavná být nechtěla. Jen jsem chtěla, abych svou lásku ke psaní mohla využít i v práci-abych si psaním vydělávala, a to se taky stalo-a já jsem za to velmi vděčná!☺

• Jaké jsou tvé 3 nejoblíbenější knížky?

Já nemůžu říct, že bych měla nějaké nejoblíbenější knihy-to co mám aktuálně ráda, se mění rok od roku s tím také výběr "oblíbených" knih. Ve svých 19 letech jsem četla Pýchu a předsudek a opravdu jsem si tuhle knížku zamilovala. - A pořád se mi také líbí.

Romantické příběhy jsem četla roky a roky, ale nešlo v nich pouze o lásku. Byly to příběhy o kolektivu a o stavbě charakteru a jeho přeměně v průběhu života. - A právě takové příběhy jsem chtěla hrozně moc psát! 

The Truth About Forever (Sarah Dessen) je YA kniha, kterou jsem si přečetla hned potom, co ji dočetla má dcera. A nemohla jsem ji odložit. A právě to byl ten moment, kdy jsem si uvědomila, že chci psát příběhy o hrdinech v rozmezí 17-24 let.

Nedávno jsem četla knížku All the Light We Cannot See (Anthony Doerr) a ty se teď stala mým favoritem!

• Pracuješ teď na nové knize?

Právě teď si zaznamenávám všechny mé nápady, ale jinak teď na ničem konkrétním nepracuji. Obvykle dělám tuto "doutnající fázi" několik měsíců předtím, než se pustím do psaní příběhu. (Knihu Mezi řádky, jsem takto přepisovala třikrát!)

A nyní nechci přepisovat. Raději se nad celým příběhem zamyslím, před tím než začnu psát, takže se potom lépe vcítím do mých hrdinů - můžu odhadnout jak by se zachovali a mohu je tak lépe do příběhu zasadit. Nerada se řídím podle toho, jak příběh ohraničím-svazuje mě to, takže pokud mé postavy překročí hranici příběhu, kterou jsem vytvořila, nechám je a následuji je.☺

Thank you so much for your time Tammara ;-)

Doufám, že se vám rozhovor s touto autorkou líbil. ☻

S jakým autorem/jakou autorkou byste uvítali další rozhovor? :)