RC: Dvůr mlhy a hněvu - Sarah J. Maas

Kráska a zvíře pokračuje a na scénu se (konečně) dostává náš okouzlující padouch Rhysand.

"A žili šťastně až na věky."
Tak nějak takhle by klidně mohl skončit Dvůr trnů a růží, příběh krásky a zvířete v jiném čase i prostoru. Jenomže by to byla opravdová škoda. Autorka velmi chytře na konci knihy udělala z Feyre nově stvořenou vílu, čímž celý příběh pěkně zamotala. A ruku na srdce jsme byli všichni zvědaví, jak se bude dál vyvíjet úmluva s tajemným a charismatickým Rhysandem.
Dvůr mlhy a hněvu byl tedy pro mnohé čtenáře letošní top knihou, na kterou čekali. 

Vracíme se zpět za Tamlinem a Feyre, kteří spolu už nějakou dobu žijí společně na Letním dvoře a stihli se už i zasnoubit. I nyní přivítáme známého Luciena, pobočníka velké vládce a naše trojice je opět šťastně pohromadě. Z dálky by každý mohl říct, že se vše vrátilo do starých kolejí. Ale po bližším pohledu už to tak bohužel není. Feyre trpí nočními můrami, den za dnem chřadne a ačkoliv by se měla radovat, že ji čeká svatba s láskou svého života, ona by nejraději utekla. Něco uvnitř jí začne říkat, že tohle není správné.

Co ale dělat? Jak říct budoucímu manželovi, kterého jste zachránila svou láskou, že místo dřívější lásky cítím spíš povinnost?

K štěstí Feyre i nám se objevuje Rhysand, který nezapomněl na svou úmluvu. Začne si mladou vílu brát na svůj dvůr a ačkoliv má hrůzostrašnou pověst o celé zemi, Feyre se naskytne pohled na vtipného, milého a taky nehorázně sebevědomého vládce, který ji rozumí víc, než by ona sama chtěla. A na nás společně s Feyre čeká nezapomenutelná výprava do Rhysandova nitra, a také do tajného města všech snů a snílku, Velarisu.

Jestli jsem si po dočtení Dvoru trnů a růží myslela, že jsem lepší YA knihu nečetla,tak tento díl vše zcela změnil. Byl daleko lepší než jeho červený předchůdce a autorka nám v něm dokázala, že není všechno tak, jak se na první pohled může jevit. Konečně dal někdo možnost ukázat pravou tvář knižních "padouchů" a ukázal, jak to s jejich hrozným charakterem doopravdy je. To, že není nic černé nebo bílé, díky reálnému světu víme, ale v pohádkových příbězích je vždy jasně daný hrdina a oproti němu stojí padouch. V prvním díle to tak i vypadalo - Tamlin, nás hrdina, do kterého se Feyre zamilovala a následně ho svou láskou společně s celou zemí zachránila. A na druhé straně Rhysan, tajemný posluhovač Amaranty, který s naší hrdinkou uzavřel ďábelskou dohodu, která naruší celý vztah naší pohádkové dvojice. Krásná pohádka, nemyslíte?

Ale po prvních stránkách z tohoto dílu čtenáři velmi rychle spadnou růžové brýle. To, co se dříve jevilo jako láska za hrob, bude nyní jen jakési majetnictví a pudovost bez většího porozumění. A onen zlý protiklad, bude ten, kdo sám bude chápat tísnivé a depresivní pocity po návratu z Amarantina vězení. 

Říká se, že silná událost, ať už špatná nebo dobrá, která se nám stane, nás dokáže změnit a my už pak nejsme jako dřív. A právě tohle využila autorka zde. Jak by taky bylo možné bojovat o holý život, zabít nevinné víly, přežít svou vlastní smrt a stát se vílou aniž by to křehkou dívku jako Feyre nijak nezměnilo. 

Dvůr mlhy a hněvu mě velmi překvapil. Ani bych nečekala, že mě  může druhý díl z této série tak chytit. Od prvního stránky až po tu poslední jsem bez přestání četla a četla a po zakončení příběhu jsem byla celá bez sebe, že nemám po ruce pokračování. Autorka si s námi opravdu pohrává, jelikož tento konec mě naprosto šokoval a já jsem musela čekat několik týdnů, abych si závěrečný díl pořídila v originále.

Do tohoto příběhu jsem se naprosto zamilovala (ano, přiznávám, že i do Rhyse!) a nemám, co bych mu vytkla - je prostě DOKONALÝ!

Hodnocení: 5 z 5

Chceš se i ty vydat do Velarisu za Rhysandem a jeho kruhem?

Tak neváhej a začni snít.