(Ne)buďte jako Lolita a Humbert
Láska má mnoho podob. Nejprve je to láska kamarádská. Lehká a čistá. Nevinná. Až v pozdějším věku se nám do pocitů náklonosti začnou vměšovat také tělesné touhy a vášně. A jakmile tuhle hranici překročíme, už není cesty zpět. Každého na opačném pohlaví láká něco jiného. Někoho vnitřně přitahuje inteligence, humor či spontánnost dané osoby. Jiný naopak dá na první dojem a spíše se zajímá o to, jestli má daný partner vypracované svaly, výrazné lícní kosti nebo neodolatelný pohled. No a v mnoha případech samozřejmě vyhledáváme od každého něco.
Nejošemetnější je to ale asi s věkem. Hledáme si mladšího či staršího partnera? Neexistuje pravidlo, které by přesně udalo, jestli si záměrně vybíráme mladší nebo starší partnery, protože se všichni vyvíjíme a měníme. Často se může stát, že si dívky nejprve hledají partnery starší, zkušenější, ale po pár letech se bláznivě zamilují do někoho mladšího a věk vůbec neřeší. Ono totiž pravidlo "Věk je jen číslo" je opravdu založené na pravdě. Jakmile se nám někdo líbí a toto zalíbení je v nejlepším případě oboustranné, tak je nám věk jedno. Zcela a úplně.
Jsou ale případy, kdy je věk tím prvním, co by nás mělo zajímat. A to ve chvíli, když jsme muž a zajímáme se o dívku pod zákonem. To se potom nejedná o žádné zamilované poblouznění smyslů. Ale o promyšlenou a nečestnou hru.
Téma takové "lásky" velmi barvitě zpracoval ve své knize známý autor Vladimir Nabokov. Jeho Lolita rozdělila čtenáře na dva tábory - jedni si ji oblíbili, jiní ji nemůžou přijít na jméno - . Ať se vám Lolita líbí nebo ne, dostala se vám do povědomí a s ní i příběh nezdravé a chorobné lásky stárnoucího muže a mladé pubertální dívky.
Kate Elizabeth Russell v knize zpracovala téma, které se určitě každého čtenáře dotklo. Kniha byla od začátku až do konce nabitá emocemi a nepříjemně vtíravou atmosférou, která čtenáře udržovala v takové "nervozitě". Jako by neustále čekal, kdy se už stane to, k čemu se schyluje. Znáte to, ne? Takový ten zvláštní klid před bouří. Tak taková je přesně Vanessa.
Čtenář, jako nestranný pozorovatel, sleduje, jak hlavní hrdinka proplouvá životem, jaká je a zkouší si všímat onoho okamžiku, kdy započne její vztah s profesorem ve středním věku. Stejně jako u Nabokova je i tady hlavní hrdinka pěkné kvítko. Nevinnou dívenku rozhodně nečekejte. Autorka chtěla ale poukázat na to, že ačkoliv se dívka může chovat ke svým vrstevníkům uzavřeně, inklinuje ke starším mužům, a pocítí k nim dokonce lásku (tak to bere ona), není viníkem ona. Neříkala si o to.
Moje hodnocení:4 z 5
Žádné komentáře:
Okomentovat