Sladká políbení

O co jde?
Cílem pátečního meme je napsat z knihy (nemusí být nejnovější) zamilovaný úryvek :-)
Pozor může obsahovat SPOILERY!




Chvíle před koncem
Lauren Oliver

************

„Promiň," zamumlá.
„Ne, to nic." Tělo mi bzučí a vibruje. To přece musí slyšet. A zároveň mám pocit, že mi
hlava odletí z ramenou.
„Já jenom... Panebože, to je hrůza."
„Co?" Moje tělo přestane bzučet a žaludek mám jako z olova. Řekne mi, že se mu
nelíbím. Zase mi řekne, že do mě vidí.
„No, po tom všem, co se dneska stalo - teď není ta vhodná chvíle... a ty chodíš s
Robem."
„Nechodím s Robem," opravím ho rychle. „Už ne."
„Nechodíš?" dívá se na mě tak upřeně, že vidím, jak se mu v očích střídají proužky
zelené a zlaté jako loukotě kola.
Zavrtím hlavou.
„To je dobře." Pořád na mě tak kouká, jako by byl ten první a poslední člověk, který na
mě kdy koukal. „Protože..." Nedořekne a pohledem pomalu přejede k mým rtům. Tělem mi
koluje takový žár, až jsem si jistá, že omdlím.
„Protože?" pobídnu ho, překvapená, že jsem ještě schopná mluvit.
„Protože je mi líto, ale nemůžu si pomoct a strašně tě potřebuju políbit. Hned teď."
Položí mi jednu ruku zezadu na krk a přitáhne si mě k sobě. A pak se líbáme. Rty má
měkké a ty moje pod nimi hoří. Zavřu oči a v té tmě vidím krásné věci, květy otáčející se
jako sněhové vločky, a kolibříci mávají křídly ve stejném rytmu jako moje srdce. Jsem
ztracená, unášená, odlétám do nicoty jako ve svém snu, ale tohle je dobrý pocit - jako bych
se vznášela, jako bych byla úplně volná. Druhou rukou mi odhrne vlasy z obličeje a já cítím
stopy, které po sobě zanechávají, a v té chvíli - nevím, jak dlouho trvá, vteřiny, minuty, dny
- když on říká mé jméno do mých úst a já do něj dýchám, uvědomím si, že tohle, to, co se
děje, je poprvé a jedinkrát v mém životě, co mě někdo skutečně políbil.

Žádné komentáře:

Okomentovat

© My book world..
Šablona od Lucy Lillianne. Optimalizováno pro Firefox.