RC: Říkala si o to - Louise O´Neill

Může se to stát i vám

Puberta.

Holky začínají řešit svůj vzhled a kluci si uvědomují, že nejenom myši a klávesnice jsou pěkně tvarovaný. Rozhlíží se kolem sebe a vtáhne je to k opačným pohlavím jako včelu med. Tento proces je v běžném životě zcela normální. V určitém období se začínáme "rozkoukávat" a uvědomujeme si svou sexualitu.

¨Začínáme se osamostatňovat a snažíme se být "dospělí". A právě proto jsme také nejvíce zranitelní. Večírky a nočními akcemi doháníme roky, kdy pro nás pivo představovalo nedosažitelné pití a slovo sex bylo něco sprostého a na míle vzdáleného. Utrhneme se ze řetězu a chceme si užít, co to jen jde. Je ale jen otázkou času, než se nám naše nabytá "dospělost" vymkne z rukou, a my si tak upleteme vlastní oprátku.

Emma O´Donnovan je populární, krásná, chytrá a ve všem dokonalá. Ve škole po ní pálí každý kluk a ona se dennodenně baví tím, jak s nimi bez obalu flirtuje. Její kamarádky s ní řeší každý holčičí problém, a ona si tak (oprávněně) připadá jako centrum veškerého okolního dění.

Ačkoliv by ji chtěl nejeden kluk dostat, Emma si udržuje status single a nemá v nejmenším plánu to měnit. Baví ji kluky kolem sebe provokovat a zjišťovat, kdo (další) pro ni má slabost.

Její život se zdál výt zcela perfektním, dokud se jedné noci všechno nezměnilo....

Během pár hodin se Emmě převrátil celý život naruby.

A přitom by stačilo, aby tenkrát nešla na jednu hloupou párty.

Ze začátku na ní probíhalo všechno tak, jako dřív. Setkávala se na ní se svými kamarádkami a kluci z ní v jednom kuse šíleli. Ale tentokrát tu byl jeden takový, který nedal Emmě celý večer spát. Neustále ho z dálky pozorovala a zkoušela dělat vše možné, aby se na ni podíval. A no a když se to pak opravdu stalo, celý večer pro ni náhle získal zcela jiné rozměry.

Pití začalo téct proudem, všechno všude bylo tak strašně vtipný a krásný, jak si ani nikdy neuvědomovala.

Všechno až na zítřejší probuzení a černočernou tmu, kterou měla z předešlé noci v hlavě.

Po ranním probuzení by čekala asi různé varianty pro propařené noci - nehorázné sucho v krku, rozmazanou řasenku či bolest hlavy - , ale zjištění, že se vzbudila na verandě, do jejího seznamu rozhodně nepatří. Dalším, kdo byl v šoku, byla samozřejmě její matka. Emma zažila opravdu perné chvíle a obvolávala všechny své kamarádky, aby zjistila, co se jí sakra stalo? Kdo ji donesl na verandu? A proč má tělo v jednom ohni?

Jestli si ale myslela, že doma jí bylo zle, tak ve škole pro ni začíná to pravé peklo.

Její kamarádky se od ní co nejdál, všichni na ni divně koukají a ti, kteří se s ní vždy toužili bavit, ji obcházejí obloukem. Ze dne na den se stala školním outsiderem a ani neví proč!

A do to se ještě po škole začnou šířit fotky jejího nahého a bezvládného těla. Fotky, o kterých nevěděla, že někdo vůbec udělala! Fotky, na kterých nevypadá jako Emma 

O´Donnovan, nejoblíbenější holka pod slunce, ale jako loutka, kterou jen někdo zneužil.

Příběh Emmy mi po přečtení anotace trochu připomněl knihu Mluv, kterou četla už před nějakou dobou. Mluv mě ale nenadchla tolik, abych ji doporučovala dál, takže jsem byla upřímně zvědavá, jak na mě zapůsobí kniha od Louise. Jako první se ke mně toto dílo dostalo v audio zpracování, které namluvila Klárka z Klářiny knihy a po odposlouchání asi 6 h (zvládla jsem to na jeden zátah, když jsem pekla dort!) jsem byla nadšená.

Říkala si o to byla úplně jiná než Mluv a, dle mého názoru, téma znásilnění, sexismus a zneužití rozebrala daleko lépe.

Líbilo se mi, že Emma nebyla nějaká zakřiknutá hrdinka, u které byste od začátku předpokládali, že jakmile na ni někdo houkne, tak se složí. Většinou si totiž myslíme, že zneužití či znásilnění častěji potká spíše ty, kteří jsou společností vyhoštění a nemají nikde stále místo. Vše to tkví v tom, že my sami v sobě víme, že MY jsme fungujícím článkem společnosti, a že NÁM by se přeci NIKDY nic takového stát NEMOHLO.

No a právě příběh Emmy ukazuje pravý opak. Byla to normální holka, která měla vše a přece se stala objetí.

Na druhou stranu bylo už od první kapitoly zřetelné, že do obyčejné "normálnosti" má Emma taky daleko. Byla ráda středem pozornosti a její koketnost předčila veškeré její kamarádky. Jak ale poznat, kdy je to ještě v pořádku a kdy jsme už překročili hranici?

Toto je podle mě nejtěžší věc, kterou za svůj život musíme poznat. Nikde není jasně dané, kde začíná a končí normálnost, takže to, co pro někoho mohlo být nevhodné chování se někomu dalšímu mohlo jevit jako zcela normální.

U Emmy autorka zcela realisticky ukázala, jak funguje dnešní společnost. Nejenže Emmě nikdo ani nenaznačil, že by se chovala špatně, ale ještě ji všichni obdivovali.

A z toho BUM. Najednou se na ni dívali všichni skrz prsty, šuškali si o ní a vytýkali jí všechno, co mohli.

Jak ale mohla Emma vědět, že někdy někomu nějak mohla ublížit, když jí nikdo ani nenaznačil, že by jednala proti pravidlům?

Knihu jako je Říkala si to by si měl přečíst (nebo alespoň poslechnout) každý čtenář. Louise dokonale popsala dnešní společnost a vytvořila příběh, na jehož začátku budete mít určitý postoj a na jeho konci se všechno zcela obrátí.

Za mě rozhodně doporučuji!

Moje hodnocení: 5 z 5

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji e-shopu knihcentrum

Knihu můžete zakoupit ZDE